Michal "FRĎAS" Martinek
Honza "HOUMR" Broum

haffo@seznam.cz

HOVRCH.cz
CHATA JURÁŠKA.cz
Jestli chceš můžeš si v pátek (nebo v sobotu po ukončení haffa) promítnout svoje video, s kterým se neodvažuješ zatím přihlásit do oficiálního promítání.


Když už se věnujeme historickému lyžování a jízdě na historických kolech, chtěli bychom od příštího ročníku promítat retro cestopisy. Takže kdo má doma staré (retro) filmy, fotky nebo diáky z cestování může je přivést. Pokusíme se je zdigitalizovat a připravit na další HAFFO. Jestli chceš něco digitalizovat soukromě, neváhej nás kontaktovat.

HAFFO 2017 18. listopadu

od 10:00 hodin

CHATA JURÁŠKA

Olešnice v Orlických H.

mapa sveta_BAJKAL.png
Bajkal a Východní Sajan 2008
Jsou čtyři hodiny ráno a budí nás siréna "katěru". V zátoce Usuri na ostrově Olchon čekáme na loď, kterou přeplujeme Bajkal na východní břeh. Pravidelné lodní linky odtud neexistují, proto jsme byli domluveni s rybářem. Čekání se protáhlo na tři dny, rybář pro nás nemohl připlout dřív kvůli velkým vlnám. Teď je loď konečně tady a je potřeba spěchat. Utrousím poznámku, že "bych někdy jel rád na dovolenou, kde se normálně vyspím". Nepomáhá ale, a tak se soukám ze spacáku. Za svitu čelovek balíme stany. Z katěru spustil rybář na břeh prkno, po kterém se dostaneme na loď. Dávám si pozor, o koupel ve studené vodě nestojím.
Na palubě je mi zima i s kulichem a rukavicemi. Lezu do kajuty, abych se ohřál. Dlouho tam ale nevydržím, nechci promeškat východ slunce. Podle mapy právě plujeme blízko nejhlubšího místa Bajkalu. Strmý břeh ostrova Olchon tady pokračuje pod hladinu až do hloubky 1637 metrů.
Bajkal se pyšní několika nej. Svojí maximální hloubkou 1637 metrů je nejhlubším jezerem na světě. Také je nejstarším jezerem, vyplňuje kotlinu, která se začala tvořit už před 25ti milióny let. Svým objemem je největší zásobárnou sladké vody na Zemi. Původ jména Bajkal není zcela jasný. Jedním z možných vysvětlení je z Jakutštiny, ve které slovo „bajgal“ znamená moře nebo oceán. Jezero má protáhlý tvar, od jihozápadu k severovýchodu maximální délku 635 km a průměrnou šířku 50 km. Do jezera přitéká celkem 544 řek, říček a potoků. Vytéká z něj ale jediná řeka Angara, která už v místě vzniku má několikrát větší průtok než Labe u svého ústí do Severního moře. Voda je v Bajkalu velmi čistá, na některých místech je vidět až 40 metrů pod hladinu. Je ale také velmi studená. V zátokách se v létě může ohřát na 17-20°C, na volné vodě nemá více než 12-14°C. Jezero celé zamrzne v lednu (kromě místa výtoku Angary) a poslední led roztaje u severního pobřeží až koncem května.
Začíná se pomalu rozednívat. Míjíme nejsevernější bod ostrova - mys Choboj, na kterém jsme byli před čtyřmi dny. Choboj v burjatštině znamená kel nebo tesák. Z lodi mys opravdu připomíná tvarem kel pravěkého zvířete, které se noří do jezera.
Za každou tmavší vlnou vidíme něrpu. Nebo spíš rádi bysme viděli :-) Nejsme už daleko od Uškaních ostrovů, kde se prý něrpy nejvíce vyskytují. „Něrpa“ je ruské jméno pro bajkalského sladkovodního tuleně. Skoro dvě třetiny bajkalských rostlin a živočichů jsou endemité, to znamená, že se nevyskytují jinde na Zemi. Něrpa je jedním z místních endemitů a jediným z 19ti druhů tuleňů, který žije ve sladké vodě.
Nad poloostrovem Svatý Nos vychází slunce, kocháme se přírodním divadlem a pomalu rozmrzáme. Paní rybářka nám přinesla v samovaru čaj a suchary. Jsou hned pryč. Svatý Nos obeplouváme kolem jeho severního okraje. Na břehu je vrak lodi. Bajkal není pořád tak klidný jako dnes. Míříme do jedné ze zátok Čivirkujského zálivu. Kotvíme u břehu poblíž dvou termálních pramenů. Jeden má teplotu vody přes 50°C, musíme se chvíli osmělovat, než se do horké vody ponoříme až po krk. Je to po týdnu první koupel v teplé vodě a náležitě toho využíváme :-)
Horkých pramenů je u pobřeží Bajkalu více. Vyvěrají z hlubin země a jsou známkou pokračující geologické aktivity. Vody Bajkalu vyplňují velkou trhlinu v zemské kůře, díky pohybu zemských desek se jezero zvětšuje přibližně o 2 cm ročně. Seizmografy zde každý rok zaregistrují kolem 2000 otřesů půdy různé intenzity. Podle historických záznamů zasáhnou okolí Bajkalu 2-3 silná zemětřesení za 100 let. Největším zaznamenaným je z roku 1862. Poblíž ústí řeky Selengy do Bajkalu poklesla vlivem zemětřesení step pod hladinu jezera. Voda s ledovými krami zatopila pět osad Burjatů, kteří se živili rybolovem a chovem dobytka. Naštěstí se všichni obyvatelé stihli zachránit na loďkách, které měli opřené o svá stavení, všechen dobytek se ale utopil. Na místě katastrofy je dnes mělký záliv, který dostal jméno „Proval“.
Ze zátoky s termálními prameny vyplouváme na otevřené moře (vlastně jezero). Fouká silnější vítr a zvedají se vlny. Přes příď nás kropí voda a loď se pěkně houpe. Už chápeme proč se pro nás rybářovi nechtělo připlout dřív a jsme za to rádi.
Přistáváme u písečné kosy, která propojuje poloostrov Svatý nos s pevninou. Na břehu je něco jako kemp, ale přes noc tu zůstat nechceme kvůli komárům a odpadkům, které se tu povalují. Tábořící Rusové jsou tu zjevně spokojeni. Zachránila nás paní s „maršrutkou“ (maršrutka je dodávka-taxi asi pro 10 lidí). Potřebujeme se dostat do městečka Usť-Barguzin vzdáleného asi 40 km a stihnout přívoz přes řeku Barguzin, který funguje do devíti hodin večer. Času nemáme mnoho, paní si to bere k srdci, zasune do přehrávče kazetu s ruským technem a už rázně šlape na plyn. Cestu tvoří vyjeté koleje v písku, držíme se pevně všeho, co máme po ruce. Sedím proti směru jízdy a přestává mi být dobře. Počítám každou minutu a kilometr a modlím se, abych se nemusel za jízdy vyklánět z okna. Konečně jsme u přívozu, jsem šťastný, že jsem přežil tu ďábelskou jízdu, dlouho na ni nezapomenu. V Usť-Barguzinu se ubytováváme v domečku, máme tu krásný pokojík. Chce se mi tak spát, že mě nezláká ani ruská baňa a po královské večeři mířím hned do postele.
Asi týden po našem návratu ze Sibiře, jsme si přečetli ve zprávách o dalším zemětřesení o síle 6,3 stupně Richterovy škály s epicentrem 30 km severovýchodně od města Bajkalsk. Zemětřesení si nevyžádalo žádné oběti na životech. Ach jo, to jsme zase něco prošvihli...
tento cestopis byl promítán na HAFFO 2008

Pavel Krejčí
26.09.2008
13.11.2012 22:52:05
haffo
přihláška na HAFFO 2017  1.93kB
prosím vyplňte v programu WORDPAD
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one